Vážení kolegové a přátelé,

srdečně vás zveme na workshopy projektu Know4Nano, které se budou konat 25. – 29. listopadu 2024 v institutu BioSense (Srbsko). Této pětidenní akce se zúčastní 40 lektorů z prestižních institucí z celého světa, kteří pokrývají rozmanitou škálu témat, včetně nanomateriálů, mikrobiologie, biosenzorů, bezpečnosti potravin a tzv. soft-skills dovedností nezbytných pro výzkumné pracovníky.

Pokud se nemůžete zúčastnit osobně, nabízíme připojení k workshopům přes Zoom na tomto odkazu.

Jménem organizačního výboru

prof. Zdeněk Sofer

Učebna / Lecture room: A12

Začíná v / Starts at: 10:00

Abstract: Electrochromism in transition metal oxides (WO₃, NiO, V₂O₅) has been studied since decades. This phenomenon is based on the reversible modulation of the optical characteristics of a material when an external voltage is applied, associated with redox processes based on electrons and ions transfers. Numerous growing applied devices are based on this technology: rear-view mirrors, displays, eyewear and so-called “smart windows” exploited for energy-efficient fenestration in glass buildings.

Recent advances in the field target the design of more energy-saving and functional materials. Therefore, plasmonic nanocrystals of highly doped metal oxides such as tin-doped indium oxide (ITO)  are acknowledged for their ability to regulate the heat supply related to near-infrared radiations independently of their optical behavior in the visible (light input). This ability is based on a localized surface plasmon resonance (LSPR) mechanism which is related to their size, shape and doping ratio/distribution.

Extensively studied for almost 10 years, plasmonic nanocrystals are classically obtained from surfactant-assisted colloidal synthesis processes exploiting molecular precursors in liquid phase at moderate temperature (150–400°C) and under inert atmosphere. Hydro- and solvothermal protocols can also lead to the controllable synthesis of such compounds under mild conditions (< 200°C), exploiting the pressure produced in the sealed autoclave to generate highly crystalline species.

The presentation will describe how the parameters and mechanisms of the synthetic processes can be correlated with the resulting characteristics of the nanocrystals in terms of nature, structure and surface properties (ligand chemistry), their dispersion ability and stability in various aqueous and organic media, as well as their consequent optical and electrochemical properties when processed as thin functional films onto conductive glass substrates by wet methods, notably spin-coating and spray deposition.

V rámci projektu "Laboratorní úlohy zaměřené na uhlíkové nanomateriály" financovaného z Fondu rozvoje vysokých škol byly vytvořeny tři nové úlohy pro oborové laboratoře použití moderních charakterizačních technik.

Jako spoluautoři soutěžních úloh jsme se zapojili do organizace 50. ročníku mezinárodní chemické olympiády pro středoškoláky (https://50icho.eu/). Olympiáda se konala ve druhé polovině července v Bratislavě a v Praze. Zúčastnilo se jí 300 soutěžících ze 74 zemí celého světa. Připravovali jsme jednu ze sedmi teoretických úloh, jejímž tématem byl Český granát. Úlohu si můžete prohlédnout zde a zkusit si ji můžete s vědomím toho, že řešiteli byli žáci středních škol. Nejúspěšnější řešitel naší úlohy (student z Číny) získal 49 bodů z 50. V kontextu šíře požadovaných znalostí na tuto soutěž si studenti získali náš obdiv a respekt.

Do časopisu Catalyzer, vydávaném jako deník v průběhu olympiády, jsme pak přispěli článkem o Českém granátu (zde) a také souborem článků k příležitosti návštěvy účastníků olympiády v Jáchymově (zde).

 Vít Jakeš a Kateřina Rubešová

Projekt podpořený Technologickou agenturou České republiky (TAČR) v rámci 1. veřejné soutěže programu Zéta na téma "Nové oxidové materiály dopované lanthanoidy a přechodnými kovy pro výrobu scintilátorů" začne 1. ledna 2018. V rámci projektu bude navržena nová metoda testování nových oxidických matric pro výrobu scintilátorů. Řešení výzkumného záměru probíhá ve spolupráci s firmou CRYTUR spol. s r.o. se sídlem v Turnově. 

Do výzkumu scintilačních materiálů se mohou zapojit i studenti bakalářského a magisterského studia. Aktuálně nabízaná témata najdete na stránce Skupiny oxidových materiálů.

Projekt má za cíl vytvořit a vybavit excelentní výzkumný tým s mezinárodní účastí zabývající se špičkovým výzkumem v oblasti vývoje nové kategorie nanotechnologií: autonomními nanoroboty využitelnými zejména v medicíně a sanaci životního prostředí. Sedmiletý výzkum excelentního týmu jednoznačně přispěje k rozvoji mezinárodní spolupráce v oboru nanotechnologií a budování vazeb se zahraničními výzkumnými partnery se záměrem zapojovat se společně do prestižních mezinárodních grantových soutěží.

→ Webová stránka centra excelence Pokročilí funkční nanoroboti

Info v RIS

Cenu Josefa Hlávky od nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových" pro nejlepší studenty a absolventy získal také Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. (Fakulta chemické technologie) – odborný asistent našeho ústavu. Ocenění zahrnuje kromě diplomu také finanční prémii 25 000 Kč. Hlávkovy medaile uděluje nadace od roku 1996.

Originál novinky: http://www.vscht.cz/#novinka_detail-9985203171969925

Náš ústav získal tříletou podporu 3 projektů přihlášených do soutěže Grantové agentury České republiky. Hlavními řešiteli jsou prof. Dr. Ing. David Sedmidubský (Vliv nestechiometrie a nanostrukturování na materiálové vlastnosti oxidů), doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. (Nanostruktury vrstevnatých dichalkogenidů přechodných kovů) a Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. (Výzkum a vývoj vysokohodnotných kompozitů obsahujících popílek z biomasy).

Řešitelům přejeme hladký průběh projektu a mnoho vědeckých výsledků! ÚACH

Tým českých vědců z Olomouce, Brna, Singapuru a VŠCHT Praha vyvinul nejmenší kovové magnety na světě. Jsou veliké přibližně jako tisícina tloušťky lidského vlasu. Jejich důležitou výhodou je, že „metoda přípravy je poměrně jednoduchá a technologie dovoluje připravit širokou škálu takto malých a stabilních kovových magnetů. Navíc je lze vyrobit jednorázově ve velkých množstvích,“ vysvětlil doc. Zdeněk Sofer z Ústavu anorganické chemie, který stál u vývoje syntetických postupů. Vznikly kombinací nanočástic železa, niklu či kobaltu s chemicky upraveným grafenem. Unikátní výsledek výzkumu by mohl najít uplatnění v lékařské diagnostice, ale i v ekologii, elektronice či biotechnologiích. Výsledek práce vědců zveřejnil v těchto dnech prestižní časopis Nature Communications.

→ plný text článku v Nature Communications
→ článek o výzkumu v časopise Týden
→ doc. Sofer v ČT 

Ing. Ladislav Nádherný, Ph.D. získal cenu poroty s prací Dopované polovodiče na bázi ZnO v soutěži ABB University Award 2016 v kategorii Nejlepší bakalářská, diplomová nebo disertační práce. Více infromací.

ABB University Award 2016 oceňuje nejlepší bakalářské, diplomové či dizertační práce v oblasti energetiky, pohonů, robotiky, automatizace výroby, efektivního využití energií či v jiných technických směrech.

Náš ústav získal prostředky ze strukturálních fondů EU na realizaci projektu „Modernizace systému výuky obecné a anorganické chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze“ v rámci Operačního programu Praha - Adaptabilita (OPPA). Podrobnější informace o projektu.